Další pokračování cesty Trailblazers části BBG po Balkáně. V minulém díle jsme projeli z Bosny a Hercegoviny do Černé Hory. Od řeky Piva jsem vystoupali do nádherného parku Durmitor. Cesta je sice asfaltová, ale okolí a výhledy vám dají zapomenout na pohodovou nenáročnou cestu, ale o to více je času se kochat. Do Durmitoru jsme volili mírně horší offroad vjezd, který byl moc pěkný. Následně v Durmitoru velké množství zastávek na kochačku a focení.. Městečko Žabljak jsme projeli až k mostu Most na Tari, který je opravdu monstrózní a je přes jeden z nejhlubších evropských kaňonů. Zde jsme přespali v super ubytování přímo na patě mostu. Ráno jsem pokračovali asi na nejnáročnější část cesty a to pohoří Sinjajevina a dále Riakvačko jezero. Sinjajevina je opravdu hodno endurojezdcům našeho ražení (tedy pro větší motorky). Opět hromada spektakulárních pohledů, které jen tak v našem regionu neuvidíte. Protože byla cesta opravdu náročnější tak jsem nebyli s to dodržet náš časový plán. Proto jsem byli nuceni si jej trochu zkrátit a přejet ještě na naplánovaný přejezd kolem vyhlášeného Rikavačko jezero. Rikavačko jezero nás opravdu prověřilo. Nejprve velmi záludný a složitý sjezd do nádherného údolí přímo k jezeru a následné řešení kudy se dostaneme pryč. Výjezd cestou nazpět nepřipadal v úvahu, tak jsem byli nuceni projet přes částečně zasněžené sedlo Veika Xafa. Cesta prověří vaše síly a zkušenosti, ale nahoře se dostaví pocit štěstí. Finální sjezd do Podgirice, kde jsem se rozhodli, že to dnes ještě protáhneme do Albánie a jeho vyhlášeného místa Teth. Tento díl uvidíte v příštím pokračování.
Dílem nás provedou Valda a Martin, kteří nám představí svou cestu po balkánu na jejich motorkách Africa Twin 1100 a Yamaha Tenere 700.
